Kostel vznikl ve 14. století. Z této doby je zachováno zdivo kněžiště a sakristie. Stavba síňového trojlodí vznikla v 1. polovině 16. století. Na konci 16. století byla do interiéru vestavěna boční oratoř. V letech 1905-1915 byla provedena celková rekonstrukce děkanského kostela a obnoven západní štít. Ke kostelu přiléhá městská věž. Podle klenby v přízemí byla její stavba zahájena na konci 15. století a dokončena v 1. třetině 16. století. Věž dostala současnou podobu v letech 1873-1874.
Dnešní budova církevní správy vznikla v 15. století. Byla zapojena do obvodní zdi hřbitova, který obklopoval celý kostel až do počátku 19. století. Na děkanství byla i první škola ve městě. Budova byla přestavována a rozšiřována v 16., 17., a 18. století. Dnešní stav je výsledkem úprav v polovině 19. století.
Vznik kostela lze datovat ke konci 15. století. Dle historických zpráv je možné objekt považovat za dílo stavitele Andrease Günthera z Chomutova, který je připomínán v letech 1518 až 1539 a snad také Hanse Günthera z Oberdorfu, pravděpodobně jeho příbuzného z Horní Vsi u Chomutova. V roce 1584 byla rozestavěná stavba kostela zničena silnou bouří. Nový majitel panství Jiří Popel Lobkovic pak začal v roce 1593 připravovat velkolepý záměr dostavby kostela a také vybudování kláštera. Za třicetileté války nedostavěný kostel používali Švédové jako pevnůstku. V dobách sedmileté války, v letech 1757–1759, byl kostel opět využíván jako pevnost, protože v okolí kostela docházelo k častým bojům. V roce 1798 bylo rozhodnuto o úpravě kostela na hřbitovní. Po roce 1829 sloužil kostel jako sklad prachu pro nedaleká dělostřelecká kasárna. V roce 1835 byla zahájena přestavba a v roce 1838 byl zrušen hřbitov. Roku 1865 byla opravena věž. V roce 1923 byl kostel znovu otevřen a vysvěcen po úplné obnově. (zpracováno podle: http://www.hrady.cz)
Kostel byl postaven podle projektu architekta Carla Luraga v letech 1663-1671. Byl součástí areálu jezuitské koleje a jako řádový kostel sloužil do roku 1773. Později byl ustanoven posádkovým kostelem. V době oprav děkanského kostela na počátku 20. století byl využíván jako hlavní městský kostel.
Kostel sv. Kateřiny na náměstí 1.máje se řadí mezi nejstarší raně gotické církevní stavby v Evropě. Tato nejvzácnější chomutovská stavba vyrostla v místech původně panského dvorce chráněného vodním příkopem, který roku 1252 přešel do majetku řádu německých rytířů. (zpracováno podle: http://www.echomutov.cz)
O původu kostela na Květnově nejsou doklady. Jen pověst vypráví o malém pasáčkovi, který při shánění dobytka zaklel a nějaký hlas z křoví jej napomenul. Když křoví rozhrnul, našel tam malou sošku Panny Marie. Donesl si ji domů a schoval ve své truhle. Soška však do rána zmizela a druhý den ji našel opět v křoví. To se několikrát opakovalo. Když se to lidé ze vsi dověděli, rozhodli se postavit ve vesnici pro sošku kapličku. Ale i dovezený stavební materiál přes noc zmizel a ráno našli vše na místě, kde pasáček našel sošku. Kapli tedy postavili tam. To se prý stalo v roce 1342. Roku 1592 je o kapličce již ověřená zpráva – Adam z Lobkovic a jeho zbožná manželka Margareta darovali kapli mešní roucho, na němž bylo vyšito jméno a znaky dárců a letopočet. Postupnými úpravami a rozšiřováním kaple vznikl kostel tak jak ho známe dnes. Na rozšiřování kostela se podíleli zejména významní lidé tehdejší doby, ale i lidé obyčejní, kteří byli na místní dominantu patřičně pyšní. V 16. století, kdy se v kostele konala první bohoslužba a došlo zde k zázraku znovunabytí zraku u jednoho slepce, stal se kostel Panny Marie v Květnově poutním místem.
Kostela svatého Václava s farou ve Vysočanech u Hrušovan je významným dílem litoměřického stavitele Ottavia Broggia, který pro osecké cisterciáky provedl řadu staveb. Budování barokní církevní enklávy začalo stavbou svatojánského sousoší roku 1713 (F. A. Kuen). Roku 1726 byla zahájena stavba nového kostela, dostavěného o tři roky později. Z původní svatyně, známé od 14. století, byla zachována jen věž, která dostala barokní fasádu a sloužila nadále jako zvonice. Byla k ní přistavěna drobná kaple. Monumentální fara se západně od kostela stavěla v letech 1733–35. Krátce po dokončení vyhořela, obnova proběhla následujícího roku (1736). Na severní straně uzavírá její dvůr hospodářská budova s arkádami v jižní fasádě. Kostel prošel opravami roku 1770, o 102 let později byla nad západním štítem postavena věž, kvůli které byly do interiéru vloženy sloupy (stavitel Erler). (zpracováno podle: http://www.hrady.cz)
Kostel sv. Anny v Křímově byl postaven v polovině 14. století. Je jednolodní, s odsazeným, pravoúhle zakončeným čtvercovým presbytářem, s obdélníkovou sakristií na severní straně a s věží nad západním průčelím. Tato původně gotická stavba, připomínaná před rokem 1361 již jako farní, byla kolem roku 1530 výrazně přestavěna. Z té doby je západní portál, klenba a okna v presbytáři. Roku 1762 byl kostel zbarokizován a byla přistavěna věž. Do středu nového průčelí byl tehdy přenesen původní pozdně gotický hrotivý portál z přestavby z r. 1530. Presbyterium má obranné patro se štěrbinovými, dovnitř špaletovými okénky ve východní a jižní stěně. Dvojice otvorů na severní straně je zakryta střechou dodatečně postavené sakristie. Patro dnes již nemá podlahu, přístup k okénkům je proto dost obtížný. Poslední větší úprava kostela byla kolem roku 1800. Zdá se, že s původní podoby kostela se nic nedochovalo. Kolem kostela býval do roku 1788 hřbitov, pak byl do roku 1885 jižně od obce a později byl vybudován nový hřbitov východně od vsi. I ten již byl zrušen.
Březenský kostel svatého Petra a Pavla je dominantou obce a jednou z nejvýznamnějších barokních památek Chomutovska. V některých pramenech se uvádí, že byl projektován slavným architektem K. I. Dientzehoferem. Český stavitel Jan Krištov Kosch započal stavbu kostela roku 1739 a s prací skončil o 24 let později. Dne 13. května 1739 byl položen základní kámen a podle nalezené pamětní listiny se této slavnosti zúčastnil i „slavný stavitel Johann Anton Dientzehofer z Prahy“. Už při stavbě kostela se vyskytl problém – kostel měl stát na vyvýšenině uprostřed obce na písečném podloží. Kvůli stabilitě byly proto do země zasazeny dřevěné pilíře, které jsou vysoké jako samotný kostel (bez věží). Stěny vyzdobil malbami pražský dvorní malíř F. F. Miller,mramorové části hlavního oltáře jsou dílem J. K. Hammervogla z Litoměřic, oltářní plátna jsou od malostranského malíře J. J. Schmieda, obrazy od mistra Eliáše Dollhopfa, varhany zhotovil v roce 1758 J. I. Schmidt z Lokte. (zpracováno podle: http://www.obecbrezno.cz)
https://www.dltm.cz/putovani-za-varhanami-litomericke-dieceze-7-dil
