Okresní město Chomutov patří mezi velká severočeská města s bohatými kulturními tradicemi – není to tedy pouze průmysl, co profiluje význam. V rámci litoměřické diecéze je Chomutov jedním z vikariátních měst – Podkrušnohorský vikariát navíc patří k těm s největší rozlohou, a co se samotných kostelů týče, setkáváme se právě zde s extrémy. Nacházíme zde kostely nádherně udržované díky živým farnostem, ale též kostely totálně „vybydlené“ – vykradené, vandalsky zdevastované a opuštěné. Jedním z paradoxů Chomutova jako takového je skutečnost, že v celém městě vlastně nejsou prakticky žádné větší použitelné klasické (tedy píšťalové) varhany. Na kůru jezuitského kostela sv. Ignáce můžeme obdivovat jedinečné barokní varhanní skříně, snad z dílny řádového varhanáře Tomáše Schwarze, ale nástroj se do našich časů nedochoval. Kůr gotického děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie svým prostorovým řešením není pro stavbu větších varhan zrovna ideální, ale i tak zde na počátku 20. století postavila pražská firma Jindřicha Schiffnera jedny ze svých větších dvoumanuálových pneumatických varhan umístěných do dvou symetricky uspořádaných novogotických skříní.
Zakladatelem proslulého závodu na výrobu varhan v Praze byl Karel Schiffner († 1894, Praha), který uplatňoval ještě staré osvědčené technologie a principy (zásuvkové vzdušnice, rejstříkové dispozice ještě dosti bohaté na vysoké alikvótní rejstříky atd.). Pod jeho vedením firma vyprodukovala dnes již těžko zjistitelné množství menších jednomanuálových nástrojů převážně pro venkovské kostely a jen několik málo nástrojů větších dvoumanuálových. Varhanářství ještě za jeho života převzal Heinrich Schiffner († 1938, Cvikov). Organolog Tomáš Horák, který ve své práci Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska (Děčín, 1995) uvádí, že Heinrich Schiffner se narodil ve Cvikově roku 1853 s konstatováním: „Heinrich Schiffner vepsal do pamětní knihy fary ve Cvikově vlastní životopis.“ V období pozdně romantického varhanářství byla Schiffnerova firma (vedle krnovské firmy Rieger) podnikem s největší produkcí v českých zemích, který vyrobil více než 800 varhanních nástrojů, dodaných i do okolních zemí.
Významné Schiffnerovy varhany na kůru chomutovského děkanského kostela se dočkaly pietního restaurování, které provedlo varhanářství Dlabal + Mettler z Bílska u Olomouce. Hodnota tohoto restaurování spočívá především v zachování původního systému ovládání nástroje (tlaková pneumatická traktura s kuželovou vzdušnicí) a vysoce odborném restaurování původního píšťalového fondu. V současné době se tak varhany staly reprezentativní ukázkou varhanářského odkazu ve své době špičkového renomovaného varhanářství, v současnosti obnovenou podobně renomovanou restaurátorskou firmou. Nástroj je vhodný jak k hudebnímu doprovodu liturgie, tak ke koncertnímu využití – samozřejmě při volbě repertoáru odpovídajícímu zvukovému ideálu a povaze pozdně romantických varhan, stejně tak technickým možnostem pneumatické traktury s kuželovou vzdušnicí. Návštěvníci případných koncertů tak nesmí být zklamáni, pokud do programu nebudou zařazeny oblíbené skladby Johanna Sebastiana Bacha a jiných barokních autorů, protože varhany tohoto typu jsou určeny hudbě diametrálně odlišné. Měkké pastelové barvy flétnových a smykavých rejstříků těchto varhan mnohem lépe odpovídají hudbě pozdně romantické – jako příklad uveďme autory jako César Franck, Max Reger či Alexandre Guilmant (z českých autorů pak třeba Vojtěch Říhovský, Josef Klička nebo Bedřich Antonín Wiedermann)…
Mgr. Radek Rejšek
diecézní organolog
Varhany zdejšího chrámu pocházejí od pražského varhanáře Heinricha Schiffnera, který je postavil v roce 1915. Nástroj vznikl rozšířením a přestavbou původních varhan, které byly v kostele pravděpodobně postaveny v roce 1880 či 1898.
Varhany mají na dvou manuálech 17 rejstříků, traktura nástroje je pneumatická a impulz od klávesy k píšťalám je přiváděn pomocí stlačeného vzduchu.
I. manuál: Principal 8´, Gedeckt 8´, Gamba 8´, Gemshorn 8´, Hohlflöte 8´, Rohrflöte 4´, Octava 4´, Mixtura 2 2/3´, 4x
II.manuál: Geigenprincipal 8´, Gedeckt 8´, Salicional 8´, Vox coelestis 8´, Dolce 4´ Pedál: Violon 16´, Subbass 16´, Bourdon 16´, Cello 8´
Celkem je ve varhanách 930 píšťal, z toho je 259 píšťal dřevěných a 671 píšťal cíno-olověných nebo zinkových.
Varhany byly více než 25 let mimo provoz a v kostele se tak hrálo na digitální varhany.
Varhany byly během opravy zcela demontovány. Při opravě varhan se také opravilo průčelí kostela a proběhla výměna podlahové krytiny, která byla zničená červotočem.
Samotnou opravu varhan pak rozumíme výměnu veškerých kůží a pneumatických dílců varhan (těch je v nástroji přes tisíc), byly doplněné chybějící píšťaly, části varhan, které zničil červotoč bylo nutné nahradit za restaurátorskou kopií, chemickou cestou likvidovat dřevokazný hmyz, opravit kovové i dřevěné píšťaly. Generálkou prošly i dva velké měchy varhan i celá varhanní skříň, na které se restaurovala polychromie.
Po opravě se celý nástroj na dílně odzkoušel a poté převezl zpět do Chomutova, kde se posledních 5 týdnů sestavoval.
Za varhanářskou dílnu Dlabal – Mettler s.r.o.
Oficiálně byly zrestaurované varhany přestaveny koncertem v neděli 5. června 2016, kdy nás na ně provedl vybranými skladbami hlavní varhaník a ředitel kůru baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce Jan Gottwald (nar. 11. 5. 1982).
V rámci restaurování samotných varhan děkanského kostela muselo být přistoupeno také k opravě omítek nad varhanami, nové elektroinstalace, ale především k výměně dřevěné podlahy, která vzala za své stářím a působením červotoče, ale také restaurování polychromie varhanní skříně. Restaurování započalo v roce 2014 a bylo dokončeno v roce 2016. Celkové náklady se vyšplhaly na Kč 1 830 000,–. Velký dík patří firmě varhanářství Dlabal + Mettler z Bílska, která precizně provedla restaurování. Především velký dík patří všem, kteří finančně i vlastní prací přispěli a pravidelně po celou dobu až do konce roku 2016 přispívali finančně zvláště z řad farníků na dokončení tohoto sice nákladného, ale krásného díla.
Díky Bohu v současné době chomutovské varhany děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie doprovází opět každodenní bohoslužby.
